Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Tetovaní lidé a společnost: konflikt s většinovou normou a jeho reflexe
Hanzalová, Kristýna ; Heřmanský, Martin (vedoucí práce) ; Stella, Marco (oponent)
Cílem mé diplomové práce je poskytnout vhled do sociální reality těch slabě tetovaných a o tetování teprve uvažujících lidí, pro které tetování není životním stylem, ale zároveň ani pouhým módním trendem pronikajícím v současné době do mainstreamové kultury. Prostřednictvím postojů a názorů těchto tetovaných a potenciálně tetovaných se snaží přiblížit, co pro ně znamená být tetovaný, zda jsou s tetováním spojené nějaké konkrétní hodnoty a významy, jak tetovaní chápou a reflektují možný konflikt s normou většinové společnosti a zda je pro ně právě riziko konfliktu s touto normou nějakým způsobem určující při rozhodování o tetování. V teoretické části jsou představeny různé přístupy k fenoménu tetování v současné době, historický vývoj tetování a proměny jeho situace v západní společnosti. Empirická část pak vychází z dat získaných během polostrukturovaných rozhovorů s tetovanými a potenciálně tetovanými žijícími v České republice.
Koloniální nemovité dědictví a obrazy města ve východní Asii: Případová studie Kóbe a Inčchonu
Zimt, Alexandra ; Halbich, Marek (vedoucí práce) ; Horáková, Hana (oponent) ; Knotková - Čapková, Blanka (oponent)
Tato práce se zabývá studiem dvou bývalých smluvních přístavů, japonského Kóbe a jihokorejského Inčchonu (Čemulp'a), v návaznosti na práce Jennifer Robinson (2006), která prosazuje budování společenskovědní teorie na základech případových studií tzv. "obyčejných měst". Tato studie využívá techniku "bricolage" s použitím různých sub-disciplín socio-kulturní antropologie a výzkumných metod, a zaměřuje se na nemovité pozůstatky koloniální éry v obou městech a na to, jaké obrazy vyvolávají. Díky tomu prohlubuje vědecké poznání o etnografiích tzv. "pocitových krajin" (sensescapes) a post-kolonialismu. Tato práce rozšiřuje vědecké poznání v oblasti urbánní antropologie: zkoumá formování osobních mentálních obrazů města u jeho obyvatel, emické percepce "nebezpečí" a "stáří" v souvislosti s městským prostorem a infrastrukturou v současném Japonsku a Jižní Koreji, a diskutuje relevanci post-koloniálních sensitivit pro utváření obrazu místa. Klíčová slova: urbánní antropologie, socio-kulturní antropologie, kolektivní paměť, city branding, obraz města, post-kolonialismus, settler urban heritage, Japonsko, Jižní Korea
Tetovaní lidé a společnost: konflikt s většinovou normou a jeho reflexe
Hanzalová, Kristýna ; Heřmanský, Martin (vedoucí práce) ; Stella, Marco (oponent)
Cílem mé diplomové práce je poskytnout vhled do sociální reality těch slabě tetovaných a o tetování teprve uvažujících lidí, pro které tetování není životním stylem, ale zároveň ani pouhým módním trendem pronikajícím v současné době do mainstreamové kultury. Prostřednictvím postojů a názorů těchto tetovaných a potenciálně tetovaných se snaží přiblížit, co pro ně znamená být tetovaný, zda jsou s tetováním spojené nějaké konkrétní hodnoty a významy, jak tetovaní chápou a reflektují možný konflikt s normou většinové společnosti a zda je pro ně právě riziko konfliktu s touto normou nějakým způsobem určující při rozhodování o tetování. V teoretické části jsou představeny různé přístupy k fenoménu tetování v současné době, historický vývoj tetování a proměny jeho situace v západní společnosti. Empirická část pak vychází z dat získaných během polostrukturovaných rozhovorů s tetovanými a potenciálně tetovanými žijícími v České republice.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.